Přípravy na cestu
Co je vůbec potřeba zařídit, když se člověk chystá na tak dalekou cestu na delší dobu? Vízum jsem dostala, ale vlastně jsem toho moc o Zélandu nevěděla. Viděla jsem jen spoustu fotek nejen od kamarádů, kteří zde také byli a říkali, jak moc báječný rok to byl. Věděla jsem, že se zde pracuje převážně na sadech a že dostat zde práci není takový problém. Postupně jsem tedy začala vyhledávat blžší informace, co takový život na Zélandu obnáší.
Na facebooku jsem se přidala do skupiny, která je vytvořená právě pro lidi, kteří na Zéland, na working holiday víza cestují. Objevila jsem, že existují organizace zvané Czechkiwis a Visitkiwis a když jsem viděla, že pořádají v brzké době přednášky, neváhala jsem a vyrazila jsem na ně. Chtěla jsem se také seznámit s lidmi, kteří na Zéland poletí a případně zde najít i parťáka.
Na přednášce bylo opravdu plno lidí, moc sympatičtí přednášející nám začali povídat, co nás všechno čeká a co vše musíme zařídit ještě před odletem. Musím říct, že po přednášce jsem začala váhat, zda tohle všechno opravdu zvládnu a jestli se do toho mám opravdu pouštět. Když jsem ale viděla na konci přednášky nádherné fotky Zélandu a vyprávění přednášejících o tom, jak je to úžasná země plná možností, bylo rozhodnuto. Je to sice spoustu práce a věcí, které budu muset zařídit, ale bude to stát za to. A prvně v životě jsem v sobě slyšela vnitřní hlas, že tohle je něco, co zvládnu a nevzdám to. Že mě to neskutečně posílí a změní mi to život.
První věcí, kterou musí člověk řešit, je rozhodnout se, kdy vůbec vycestovat. Držitel víz má rok od jejich získání na to, aby vycestoval. Nejvíce je doporučováno letět na Zéland v říjnu, v období, kdy začíná jaro a sezóna na ovocných sadech. Během zimy (červen-září) není tak jednoduché práci sehnat a je všude ještě zima. Trochu mě zarazilo, když jsem zjistila, že Zéland není tak teplý, jak jsem očekávala. Vzhledem k tomu, že je Zéland ale ostrov, obklopený Tasmanovým mořem a Jižním oceánem a že je relativně kousek od Antarktidy, tak zde hodně fouká a prší. Co je tady ale silné, tak je právě slunce, které dokáže opravdu hodně spalovat. Je také velký rozdíl mezi Severním a Jižním ostrovem, i co se přírody a podnebí týče. Druhou informací, která mě trochu šokovala, že Zélanďani alá Kiwáci, vůbec nepoužívají topení. Občas mají krb nebo přímotop, ale přes zimu chodí doma oblečeni v bundách a čepicích. Brrr…
Další věcí, která mě trochu šokovala, bylo zjištění, že bez koupě auta to na Zélandu prostě nepůjde. A ještě k tomu ideálně obytné auto. Já, která jsem byla vždy jen příležitostní řidička, jsem se měla vydat do cizí země, koupit a řídit velké auto. Přiznám se, že to pro mě byl největší strašák, byla jsem však uklidňována, že se tady prodávají automaty a provoz je zde opravdu o hodně menší než v Čechách. Vždyť Zéland je 3x větší než Česko a má pouze necelých 5 milionů obyvatel. Ale koupě auta? Vždyť to zní tak složitě….já autům přeci ani nerozumím…Ostatní členové přednášky mě uklidňovali, že si kdyžtak pomůžeme a že to zvládneme.
Dalším krokem, co je potřeba zařídit, je koupě letenky a ročního cestovního pojištění. Koupě letenky a pojištění vyšla výhodněji právě přes organizace (Czechkiwis a Visitkiwis) a usnadnilo to hodně práce, protože mají nasmlouvané lepší ceny s aerolinkami i s pojišťovnami a mají pojištění vybrané tak, aby bylo co nejvíce vhodné pro účely working holiday na Zélandu.
V rámci koupě letenky je také v řešení, přes co chce člověk letět, zda chce letět přímo nebo s tzv. stoppoverem. Je suprové využít tuto možnost a na pár dní se někde zastavit a tak dalekou cestu rozdělit na dvě části. Musím tohle opravdu doporučit, jednak se tím lépe předejde jet lagu (tzv. pásmová nemoc z posunu času), tak má člověk možnost vidět opravdu zajímavá místa, kam by se jen tak na pár dní dovolené nevydal.
Když jsem se rozhodla, že bych letěla přibližně na přelomu září, října, tak bylo nutností dát výpověď v práci. A pak jsem začala postupně řešit letenky. Seznámila jsem se na facebooku s jedním klučinou, Karlem, se kterým jsem se následně setkala a ještě ten den jsme si napsali o poptávku letenek. Rozhodli jsme se, že poletíme přes Singapur, kde bychom se chtěli na pár dní podívat. A ještě ten den jsme letenky koupili s datem odletu 17. října 2019. Díky koupi letenky a cestovního pojištění jsme obdrželi sim kartu Skinny zdarma. Zřizovala jsem si také druhý cestovní pas, protože Zéland nemá českou ambasádu.
Mezi další věci, co jsem zařizovala před cestou byly různé administrativní záležitosti, jako plné moci, odhlášení ze zdravotní pojišťovny, mezinárodní řidičský průkaz, zajištění bankovních záležitostí, založení bankovního účtu na Novém Zélandu online a domluvit si s nimi schůzku. K tomu bylo samozřejmě potřeba zajistit ubytování v Singapuru a nějaké dočasné ubytování v Aucklandu na zařízení dalších věcí na místě, jako aktivace účtu a daňového čísla.
No a nakonec již před samotným odletem bylo balení věcí do nové krosny a loučení nejen s moudrými zuby, ale hlavně s přáteli a rodinou.