Shledání se sourozenci na druhé straně zeměkoule
Kdyby mi ještě před rokem někdo řekl, že budu jednou cestovat se svými sourozenci na druhé straně zeměkoule, nevěřila bych tomu. Dne 31.ledna 2020 se ale jeden z mých snů splnil a dorazili za mnou moji milovaní bráchové a to na celé tři týdny.
Ráno jsem se celá nedočkavá vzbudila už okolo sedmé hodiny. Musela jsem si ještě zajet vyprat prádlo, pouklidit auto a udělat velký nákup potravin, abychom při cestování nemuseli chodit tak často do obchodů. Také jsem chtěla bráchy přivítat s dobrou večeří a tak jsem nakoupila pořádné hovězí maso, které na Zélandu mají opravdu vynikající.
Pak mě čekal už jen jediný a pro mě né lehký úkol, kterého jsem se trochu bála, a to, dojet na letiště. Přílet byl plánovaný na třetí hodinu odpolední a tak jsem čekala kousek od letiště na parkovišti u Countdownu, než se mi bráchové ozvou, že jsou připraveni k vyzvednutí. Čekala jsem necelou hodinu a měla jsem pocit, že je to snad celá věčnost. A najednou přišla zpráva, že můžu vyrazit.
Plná emocí jsem se s bráchama přivítala velkým objetím, nasedli jsme do auta a vyrazili směr kemp, který byl přibližně 20 minut od letiště. Bráchové si své auto z půjčovny měli vyzvedávat až druhý den, tak jsme nechtěli jezdit daleko od města.
Celý večer jsme strávili vyprávěním, jak si užili výlet v Soulu a já jimzase vyprávěla své příhody ze Zélandu. Nakonec jsme šli spát až pozdě večer natěšení na začátek našeho velkého dobrodružství.
Hned druhý den ráno jsme začali suprovou snídaní, sbalili stan a vyrazili pro našeho dalšího společníka, Huga. Hugo patří mezi nejvíce low costové auto, které lze na Zélandu půjčit ještě za přijatelnou cenu. Z vybavení si bráchové půjčili pouze povlečení, kuchyňskou výbavu jsem měla v autě já, plně dostačující pro všechny. Jediné co jsme dokoupili, byly kempovací židličky, za které si půjčovna účtovala 10$ za jednu, stejnou cenu, jako byla pořizovací. Udělali jsme ještě rychlý nákup, natankovali plnou nádrž a hurá pryč z města 🙂
Zamířili jsme rovnou směrem k jezeru Tekapo a zajeli štěrkovýma cestama do free kempu Te Moana Gorge Camp. Kemp, který je uprostřed ničeho byl samozřejmě bez signálu, v kempu si bráchové také prvně ozkoušeli, jak koušou sandflies. Neodradilo nás to ale a šli jsme se na chvíli projít kolem a pak brzy spát, abychom byli plní energie na další den. 🙂
